Zákon o myslivosti č.449/2001 Sb
449/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. listopadu 2001
o myslivosti
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 59/2003 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 18/2012 Sb.
Změna: 501/2012 Sb.
Změna: 170/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 357/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České
republiky,
b) výjimečné držení zvěře v zajetí,
c) dovoz a vývoz živé zvěře,
d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České
republiky,
e) tvorbu a využití honiteb,
f) postavení a právní poměry honebního společenstva,
g) ochranu myslivosti,
h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,
i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na
nehonebních pozemcích,
j) provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,
k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i
náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,
l) kontrolu ulovené zvěře,
m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo
porušení povinností,
n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české
myslivosti.
(2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy
v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská
zvířata.^1),^2)
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně
žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k
udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého
národního kulturního dědictví,
b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů
volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),
c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je
Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve
Sbírce mezinárodních smluv,^3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště
chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů^4) a nebyla-li
k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
- savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris),
los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid
(Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
- ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca),
havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas),
jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis),
káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná
(Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní
(Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký
(Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas
clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco
tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco
cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus
glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao
urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea
cinerea), výr velký (Bubo bubo),
d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:
- savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus),
jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles
meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra
aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes
martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes),
muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase
divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika
japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus),
tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a
zajíc polní (Lepus europaeus),
- ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný
(Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub
hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní
(Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas
platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá
(Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná
(Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký
(Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus
vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného
území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště
a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území,
dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené
pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,^1),^2) obvod dráhy, dálnice,
silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které
byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy
myslivosti,
f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze
dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové
pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném,
nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se
nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se
zpevněnými plochami,
h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě
chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř,
její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné
míře honebních pozemků,
i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více
vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž
lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,
j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem
trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř
z obory nemůže volně vybíhat,
k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní
chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a
postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,
l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních
podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve
spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody,
a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,
m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy
myslivosti honitba uznána,
n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo
osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,
o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i
právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných
majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo
založena.
ČÁST DRUHÁ
CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE
§ 3
Zásady chovu
(1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy
myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana
geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné
zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy
mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality
genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů
zvěře na optimální stav.
(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále
jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v
rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v
rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním
stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho
populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným
stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě
životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní
třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a
koeficient očekávané produkce.
(3) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které
vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán
státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené
souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami
pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou
zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo
poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev,
tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov
uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti
tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické
zátěže dotčeného území.
(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů
zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.
§ 4
Omezení směřující k zachování druhu zvěře
(1) Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit
v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání,
stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v
takových honitbách.
(2) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět
jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v
něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů
živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou
organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody,
orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů.^5)
Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle
tohoto zákona.
§ 5
Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře
(1) V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje
a) vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve
farmových chovech,^1),^2) nebo jejich mláďata,
b) vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy
zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
c) vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z
tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,
d) zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu
státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
(2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen
s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní
správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li
se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo
po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném
při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
§ 6
Chovatelské přehlídky
(1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou
orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě
pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání
chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou
komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké
organizaci.^6) O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou
uživatelé honiteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. Trofejí se
rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky
oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky
a kůže některých šelem.
(2) Pro hodnocení význačných trofejí (trofejí, které přesahují
medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké
organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského
400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b.,
kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo
výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy
myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou
organizaci^6) vedením evidence význačných trofejí České republiky.
(3) Před vývozem význačné trofeje do zahraničí musí být trofej
ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise,
vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofeje.
Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofej do
zahraničí předložit celnímu úřadu vývozu.
§ 7
Chov zvěře v zajetí
(1) Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy
myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření
veterinárních orgánů^5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání^7) k
navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v
zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov
loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo
polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o
zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné
chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle
předpisů o ochraně přírody.^8) Záchranné chovy zvláště chráněných
živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou
zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem
státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do
honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy
myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.
(2) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů
loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a
orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky
pro výkon této činnosti.
ČÁST TŘETÍ
OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE
HLAVA I
OCHRANA MYSLIVOSTI
§ 8
Základní povinnosti
(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy
prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a
před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek
zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení.
(2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat
tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k
poškozování jejích životních podmínek.
§ 9
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany
(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k
zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je
zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další
činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů,
pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při
návštěvách honiteb jako součástí krajiny.
(2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla,
zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká
zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas
vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních
pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska,
napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy
myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů^9) tím nejsou
dotčena.
(3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti,
zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů,
nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích
částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních
nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou
činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.
(4) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní
správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání
hromadných akcí v přírodě,^10) a sděluje těmto orgánům požadavky
potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.
§ 10
Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků
pozemků
(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových
chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v
honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
(2) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně
jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř
zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti
týrání tím nejsou dotčena.^7) Ustanovení zvláštních právních předpisů
na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.^11)
(3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních
pozemků jsou povinni
a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem
uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční
době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat
účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce
tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho
okraji,
c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti
nežádoucímu přístupu zvěře.
§ 11
Povinnosti uživatelů honiteb
(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni
pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a
uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na
kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich
žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může
tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.^12)
(2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků,
popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a)
potřebná opatření k záchraně zvěře.
(3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a
přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se
záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou
pokrývkou.
(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a
napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto
zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním
statistickém výkazu o honitbě.
(5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a
nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti
okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad
uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný
účinek.^13)
(6) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci
honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy
honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností,
které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
HLAVA II
MYSLIVECKÁ STRÁŽ
§ 12
Ustanovení myslivecké stráže
(1) Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby
navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké
stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od
uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl
uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení
ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet
se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání
honitby.
(2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na
období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat
písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží.
Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit
mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom
uživatele honitby.
(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je starší 21 let,
b) má bydliště na území České republiky,
c) je bezúhonná,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto
zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila slib tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s
největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany
myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy
a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.",
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§
48),
i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
(4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze
spáchání přestupku na úseku myslivosti^14) nebo komu byla pravomocně
uložena pokuta podle tohoto zákona.
(5) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy
myslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.^15) Při
posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle
zvláštního zákona.^16)Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů
a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě,
a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti
navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle
odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním
služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve
kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti
myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).
(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil,
každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku
této změny.
(8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor
průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon
funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.
§ 13
Zrušení ustanovení mysliveckou stráží
(1) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže,
b) zánikem nájmu honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh
nájemce této honitby,
c) smrtí myslivecké stráže,
d) doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti
o skončení výkonu funkce, nebo
e) zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivosti.
(2) Orgán státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší,
pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat
podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena
na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy
myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh
uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž
porušila při výkonu svých povinností tento zákon.
(3) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1
písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební
odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti,
který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku
ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost
na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz
myslivecké stráže ve své dispozici.
§ 14
Oprávnění myslivecké stráže
(1) Myslivecká stráž je oprávněna
a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s
jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně,
loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění,
popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum
narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu,
b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích^17) v
honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li
důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou
zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo
při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne
v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet
střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán
Policie České republiky (dále jen "policie"),
d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo
zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř,
popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí
věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit
potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou
loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v
písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným
vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve
vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení
pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném
pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se
nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké,
zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v
honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti
sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném
pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického
nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů
v přírodě nežádoucí,
g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu
zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená
zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od
nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,
h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní
policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními
silami a prostředky,
i) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle
zvláštního právního předpisu,^18)
j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu
funkce.
(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé
hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je
povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a
sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo
doprovodit.
(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí
sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a
zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.
§ 15
Povinnosti myslivecké stráže
(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle
jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil,
popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným
orgánům státní správy.
(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a
služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové
skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a
odznak vydal.
§ 16
Odpovědnost za způsobenou škodu
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké
stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený").
Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto
škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo
smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o
odškodňování pracovních úrazů. Při škodě na věcech, která poškozenému
vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná
škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné,
hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů
spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(2) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s
pomocí poskytnutou myslivecké stráži.
(3) Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou
myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu
způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů,
pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním
jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(4) Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivosti,
který mysliveckou stráž ustanovil.
ČÁST ČTVRTÁ
TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB
HLAVA I
NAVRHOVÁNÍ HONITEB
§ 17
Obecné zásady tvorby honiteb
(1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.
(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní
správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu
vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky
uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh
vlastníka.
(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební,
prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo
z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za
honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební
stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se
kterou má nejdelší společnou hranici.
(4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území,
územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to
možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například
vodoteče, cesty, silnice).
(5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky
jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné
honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím,
například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se
zpevněnou plochou.
(6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit
ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším
místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální
výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků).
Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo
rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě
honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo
jejich přičleněním.
(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní
honitby 500 ha.
§ 18
Uznání honitby
(1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo
přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní
správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto
zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání
honitby.
(2) Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých
honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.
(3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních
pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění
podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.
(4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím
minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných
vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o
přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu.
Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o
vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být
stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán
státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem
držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí
k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních
pozemků navrhovatele honitby.
(5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních
a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu
a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů^5) a
orgánů na ochranu zvířat proti týrání^7) k navrhovaným podmínkám chovu.
Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se
současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.
(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované
údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic
honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh
plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.
HLAVA II
HONEBNÍ SPOLEČENSTVO
§ 19
Založení honebního společenstva
(1) Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto
zákona,
a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen
"vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu
dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní
honitby, a
b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní
honitbu pronajme podle tohoto zákona.
(2) Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat,^19) nesmí se
účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační
složky.
(3) Název honebního společenstva tvoří označení "honební společenstvo"
a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen
"obec"),^20) v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících
společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s jiným
honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně
odlišujícím dodatkem.
(4) Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na
uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních
pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen "přípravný výbor"). Návrh
podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení,
rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem
oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí
být úředně ověřeny.
(5) K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo
připojí ve dvojím vyhotovení
a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního
společenstva (dále jen "seznam členů"), s uvedením jména, příjmení a
bydliště,
b) mapový zákres honitby,
c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním
společenstvu.
(6) K návrhu na registraci honebního společenstva přípravný výbor dále
připojí
a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na
kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny
stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva,
zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon,
b) stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
(7) Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného
výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen
předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné
hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující
valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a
zapisovatel.
(8) Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet
hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou
osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební
společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a
jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované
části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.
§ 20
Vznik honebního společenstva
(1) Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy
myslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo
jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy
myslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od
doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené
lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.
(2) Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí
registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru
jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí
den registrace.
(3) Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše
orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku
honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a
sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace
Českému statistickému úřadu.
(4) Orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo
do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže
a) celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v
seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik
společenstevní honitby,
b) předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a).
(5) Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstva doručí
orgán státní správy myslivosti zmocněnci přípravného výboru.
§ 21
Valná hromada honebního společenstva
(1) Do působnosti valné hromady náleží
a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou
honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního
výboru,
b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o
finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,
c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně
uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,
d) rozhodnutí o změně stanov,
e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k
honitbě za člena honebního společenstva,
f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo
vyhradí-li si to valná hromada.
(2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na
honební výbor.
§ 22
Jednání valné hromady
(1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V
případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat
honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva,
jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního
starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí.
Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou
hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou
hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali
žádost podle předchozí věty.
(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního
společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a
pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního
společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu
honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku
musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před
konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí
být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem
ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost,
která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se
souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.
(3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního
společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí
podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří
společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního
pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního
společenstva jeden hlas.
(4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové
nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se
potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku
valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv
počtu hlasů přítomných členů.
(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K
rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se
vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou
určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.
(6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující
průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou
zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své
náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební
společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.
(7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo
valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna
svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s
oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li
se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh
rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina
se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.
(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za
nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o
rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné
hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné
hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí
přijaté podle odstavce 7.
§ 23
Honební starosta
(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít,
změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta
jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva,
jinak je jím provedený úkon neplatný.
(2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10
let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva
nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva.
(3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto
funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší
valnou hromadou.
(4) Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního
společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen
řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy
a stanovami.
(5) Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného
hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu,
kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V
řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený
člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen
honebního společenstva.
(6) Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební
místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny
honebnímu starostovi.
§ 24
Honební výbor
(1) Pokud počet členů honebního společenstva přesahuje 10, je honební
společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební
starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších
členů honebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání
honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně.
(2) Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li
přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí
souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující
hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis
obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové
honebního výboru. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání
honebního výboru po celou dobu jeho existence.
(3) Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí
prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s
tím souhlasí všichni jeho členové.
(4) Při obstarání záležitostí honebního společenstva má honební výbor
postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební
společenstvo navenek.
§ 25
Zrušení a zánik honebního společenstva
(1) Honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku
honebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební
společenstvo se zrušuje
a) dnem zániku společenstevní honitby,
b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno,
c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního
společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout
o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva
nájmu honitby, je-li uzavřena,
d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem. V tomto
případě se likvidace neprovádí,
e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením
konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
(2) Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstva se
použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností.
Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného
honebního společenstva je předlužen, je povinen podat insolvenční
návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním
likvidátor způsobem určeným ve stanovách.
(3) Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstva.
Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem.
Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval.
(4) Zánik honebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti
do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.
§ 26
Členství v honebním společenstvu
(1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním
pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v
honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem
honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho
vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s
členstvím nesouhlasí.
(2) Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní
úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve
vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební.
(3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě
písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku,
ve kterém bylo oznámení učiněno.
(4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na
vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí
stanovy.
(5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí
společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat
práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného
zmocněnce.
(6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti
přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního
společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění
oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.
§ 27
Majetek honebního společenstva
(1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.
(2) Příjmem honebního společenstva mohou být
a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,
b) příjmy z nájmu společenstevní honitby,
c) dary a dědictví,
d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů,
e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.^21)
§ 28
Rejstřík honebních společenstev
(1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy
myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují
zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho
součástí je sbírka listin obsahující stanovy.
(2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má
právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na
požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu
nebo o tom, že zápis není proveden.
(3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje:
a) název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla
registrace,
b) zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu
výmazu,
c) identifikační číslo osoby honebního společenstva,
d) jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty,
honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a
to slovním popisem hranice honitby,
f) zrušení honebního společenstva,
g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého
pobytu likvidátora,
h) zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení
(obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.
(4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik
skutečností podle odstavce 3.
(5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvu orgán
státní správy myslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu
státní správy myslivosti správce základního registru osob^21a).
HLAVA III
UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY
§ 29
Řízení o uznání honitby
(1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán
státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky
navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více
těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část
honebních pozemků.
(2) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme,
orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě
nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní
honitby zruší.
(3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel,
výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic,
vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných
s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby
pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich
minimální a normované stavy.
(4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu
její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit
odkladný účinek odvolání.^13)
§ 30
Přičlenění
(1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu,
přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s
těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného
mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.
(2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti
přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li
o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební
společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí
náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti
přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu
práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března
běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly
přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem
honebního společenstva.
§ 31
Změna a zánik honiteb
(1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán
státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo
výměnou honebních pozemků (dále jen "změna honitby"). Při změně honitby
se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry
směňovaných pozemků nemusí být stejné.
(2) Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb
společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního
obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li
se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu
honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní
honitbu, podá návrh honební společenstvo.
(3) Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti
nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z
dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může
klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru.
Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.
(4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o
kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy
myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž
vlastník o úpravu požádal.
(5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby,
orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných
případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře
pro danou honitbu.
(6) Honitba zaniká
a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich
držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby,
b) zrušením honebního společenstva,
c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny
vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci
roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,
d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 %
pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k
31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,
e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory
funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené
orgánem státní správy myslivosti nápravu.
HLAVA IV
VYUŽITÍ HONITEB
§ 32
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je
povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání
honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při
rozhodnutí o pronájmu honitby.
(3) Pronajmout lze honitbu jen
a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,
b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování
občanů^6) za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují
podmínku uvedenou v písmenu a),
c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách
zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v
předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho
člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).
(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek
státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového
řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní
úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:
a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o
nájem honitby,
b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal
nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,
c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému
zájemci pronajímána,
d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem
zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se
sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet
členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na
prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.
(5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu
provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu,
pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto
myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané
vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.
§ 33
Smlouva o nájmu honitby
(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let.
Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat
jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
(2) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(3) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu
uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na
další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek
stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká,
jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo
pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu
nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle
zákona o myslivosti.
(4) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu
provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím
souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu
nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální
plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.
(5) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl
v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku
smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
(6) Smlouva o nájmu honitby zaniká
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,
d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
e) dohodou,
f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v
případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy
o nájmu,
h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy
porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí
anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
(7) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je
pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo
vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31
odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
(8) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy
myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v
odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové
skutečnosti došlo.
(9) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí
se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského
zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo
její části je zakázán.
§ 34
Evidence využití honiteb
(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním
obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných
rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.
(2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých
hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty
jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů
používaných pro honitbu.
ČÁST PÁTÁ
MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV
HLAVA I
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ
§ 35
(1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy
myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro
zastávání této funkce je, že navržená osoba
a) má způsobilost k právním úkonům,
b) je starší 21 let,
c) je bezúhonná, (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupky na
úseku myslivosti^14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto
zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení
uplynuly 2 roky,
d) má bydliště na území České republiky,
e) má platný lovecký lístek,
f) má platný zbrojní průkaz skupiny C,
g) je pojištěna (§ 48), a
h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost
vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné
škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem
nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou
mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře;
potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou
listinou.
(2) Orgán státní správy myslivosti, který rozhoduje o ustanovení
mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1
písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu^15) opis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a
opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky
bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická
osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uložena
sankce za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích^14), ani jí
nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým
sankcím za přestupky na úseku myslivosti^14) a k pokutám za přestupky
uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci
rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky.
(3) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby
povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po
uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí
o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého
hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat
mysliveckým hospodářem navrženou osobu.
(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn
a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony
týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu
mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého
hospodaření,
c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o
provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze
sousední honitby,
d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném
pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti
loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění
vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní
správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované
doklady, popřípadě honitbu opustit,
e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti,
zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových
chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),
f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů,
zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj
stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití
loveckých zbraní.
(5) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen
a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému
hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím
prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení
pro orgány státní správy myslivosti,
e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s
rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro
honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení
společné dohledávky s použitím loveckých psů,
g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou
pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a
osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené
osoby jsou povinny místo honu opustit,
h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,
i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle
jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti,
který jej ustanovil,
j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a
odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní
správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
(6) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu
pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou
oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek
nejméně předchozích 5 let.
(7) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy
myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání
platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13.
(8) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob
provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké
organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo
povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto
zkoušek.
HLAVA II
PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
§ 36
Vypracování plánu
(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném
orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře
v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní
správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb
mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu
státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel
honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně
orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne
provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
(2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého
hospodaření v honitbě (dále jen "plán"). Při vypracování plánu vychází
z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních
a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří
na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze
stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a
koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v
návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření
se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení,
opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek
zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze
závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil
příslušnou oblast chovu zvěře.
(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k
vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k
němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření
držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o
plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy
myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je
uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.
(4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů
zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za
tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá
měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce
následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.
(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny
minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy
myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří
2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání
plánu.
(6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.
§ 37
Změny a plnění plánu
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy
myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého
druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění
plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při
dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
§ 38
Myslivecká evidence a statistika
(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém
hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro
statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a
mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického
zjišťování.^22)
(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají
statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.
HLAVA III
POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 39
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo
zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem
mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen,
orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli
honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří
snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán
státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce
honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu
státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě
zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
§ 40
Povolení lovu mimo dobu lovu
Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena
podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí
takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a
uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o
způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení
odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a
zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
§ 41
Povolení lovu na nehonebních pozemcích
(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy
některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například
zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na
těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z
vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i
mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří
uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě
uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v
katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří
osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto
osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro
provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace
postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a
zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené
orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo
vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v
oboru působnosti Ministerstva obrany.
(2) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou
oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě
loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu
vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.
HLAVA IV
DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY
§ 42
Doba lovu a podmínky lovu
(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve
stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu
živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených
podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého
lístku).
(2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší
podmínky provádění lovu.
§ 43
Dohledávka zvěře
(1) Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře
postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do
cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn
použít loveckého psa.
(2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné
míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí
honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím
vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce
nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který
má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném
nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka,
popřípadě nájemce.
(3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo
přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních
pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen
postupovat podle veterinárních předpisů.^5)
§ 44
Používání loveckých psů a loveckých dravců
(1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy.
Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní
kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou
zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím
pořadatelem je veřejnou listinou.
(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití;
nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých
dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a
chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních
podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně
přírody^23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého
dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické
organizace.^6)
(3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o
používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy
honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a
sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace^6) a školy, na
kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím
předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
HLAVA V
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
§ 45
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám
mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti
týrání. Zakazuje se
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a
nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo
ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování
nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých
živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů
v kohoutku vyšších než 55 cm,
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo
omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení
terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí
nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní
kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,^24)
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve
100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500
J; to neplatí při lovu s