Září je měsícem změn
Září, je měsícem změn, platí a platilo stejně jak pro nás, tak i pro volně žijící zvěř. Nám skončily prázdniny a hlavní doba dovolených, pro veškerou volně žijící zvěř začíná doba přípravy na nadcházející zimu. A jako každoročně, tak i letos to nebude mít právě snadné. Zmizely zemědělské plodiny, kromě potravy nabízející zvěři i tolik potřebný klid a kryt, objevily se rozsáhlé volné plochy bez porostů, což je pro zvěř důvodem k hledání nových denních stávanišť. A šlo to opravdu hopem, pokrok v zemědělské technice a strojním vybavení je vidět na každém poli, na Holi během pouhých dvou dnů zmizela nejen veškerá kukuřice ale i vojtěška. Pernatá a srnčí zvěř se stáhla do přilehlého krytu stromových a křovinatých porostů a za potravou vychází brzy z rána nebo v noci. Nejhorší je tento stav pro zajíce a to zejména pro značně omezený zdroj přirozené potravy, právě v tuto dobu bývá celostátně evidovaný jeho největší úhyn. Rapidně se zkrátil i čas denního světla, po ránu se objevují první mlhy, tomu všemu se musí zvěř rychle přizpůsobovat. Pro nás je to neklamné znamení a pobídka k urychlenému zanesení zásypů pro pernatou zvěř a k zahájení příprav na zimní krmnou sezónu. Stará myslivecká pranostika říká, že když začne foukat ze strnišť musí být zásypy plné. Díky síti mysliveckých políček máme podstatnou část krmení na zimu snad zajištěnou ale každý metrák na víc bude vítaným přínosem. Většina našich zemědělců letošní úrodu obilovin ještě nečistila a stejně jako každoročně tak i letos máme příslib jejich pomoci. Povedlo se, máme zakrmeno, ještě nutno dokončit opravy a úpravy některých krmných zařízení pro spárkatou, pomalu připravit k rozvozu zaječí jesličky a děj se vůle Páně. Nějak zvláště jsme se celý měsíc nenudili, alespoň někteří z nás zcela určitě ne. Našla se chvíle i pro vlastní lov, povedlo se odlovit jednoho srnce a tři kusy černé zvěře, selata.
Skončila doba lovu srnců a nastává doba lovu holé srnčí zvěře (srn a srnčat). Jestli je z ohledem na řádně vedený chov této zvěře nutno při odlovu srnců postupovat obezřetně a s citem, tak toto platí dvojnásobně o lovu zvěře holé. Odlov této zvěře je nutno rozložit po celou povolenou dobu lovu a ne vše nechat na prosinec! Bohužel,
právě toto je v posledních letech statisticky a celostátně zaznamenaná realita. Srnčata jsou již odrostlá a částečně i samostatná, nevycházejí vždy z krytu společně se srnou, část dne se pasou i samotná. To samé platí obráceně i o srnách! Z hlediska dobře vedeného chovu je nutno stejným podílem lovit jak zvěř samčí tak i zvěř samičí, důvodem je dodržení stanoveného poměru pohlaví 1 : 1. Slovit však první kus holé srnčí zvěře, který se z večera objeví na palouku, nemá s myslivostí vůbec nic společného ale jedná se o sprostou vraždu. Jestliže nevím, zda má tato srna srnče nebo srnčata, jak jsou vyspělá a zda lze předpokládat, že přežijí zimu, jestli vodí srnčata každoročně nebo ne a kdy je klade, tak se mohu jenom dívat! A to ještě záleží na srně samotné, na jejím stáří a celkovém zdravotním stavu a chovatelské hodnotě! Jestliže je z jakéhokoliv důvodu nutno odlovit vodící srnu, je neradostnou povinností odlovit jako první nejprve její srnče! Ke správnému lovu této zvěře je nutno mít již nějaké zkušenosti a hlavně znalost její místní populace. Je to kus umění zvážit všechna pro a proti a když se na základě toho všeho povede správný odlov, odlov toho konkrétního kusu je namístě to pravé myslivecké
Lovu zdar!
hospodář