Takový obyčejný, zasněžený víkend . . .
Kdo vyjel v sobotu ráno do revíru, tak se mohl stejně jako já kochat pohledem na zasněženou krajinu, úplná pastva pro oči. Když mne již to kochání omrzelo, tak jsem si uvědomil, že právě nastala ta správná komplikace se zimním přikrmováním zvěře. Vše pod sněhem a k některým krmelcům se budeme jen velmi těžko dostávat i pěšky. A jestli bude sníh padat i dále, tak to bude čím dál tím horší. A tak jsem v zápalu horlivosti vytáhl telefon a všem členům našeho mysliveckého spolku zaslal SMSku vyzývající k urychlenému zanesení a zakrmení přidělených krmelců. Jen jsem tak učinil, tak jsem si s hrůzou uvědomil, že je sobota 7,00 hodin ráno! Tak to se mi povedlo, nechtěl bych slyšet ty komentáře právě probuzených. K mému velkému překvapení jsem během slabé půlhodinky přijal 16 (slovy šestnáct) telefonátů nebo SMSek ve stylu již vyrážím, mám zakrmeno, krmil jsem včera, jsem ve službě zakrmím zítra. Než jsem z Hole dojel do Lichocevse potkal jsem tři auta našich členů, kteří již vyrazili s krmením do honitby. A tak jediného: ce je??????, co se děje?????? jsem se dočal od od své milované a jediné dcery Lucinky. V zájmu objektivity však musím přiznat, že právě ji jsem poslal již zmíněnou SMSku omylem hned třikrát, na její soukromý a služební mobil a také vtipně na pevnou linku, takže probuzení měla opravdu několikanásobně veselé. Na rudých křídlech přilétl i náš doktor lékař, zakrmil bez komentáře ale potom to přišlo. Jeho výrok jsem si dovolil doslovně citovat v záhlaví tohoto příspěvku. Nyní mám tak trochu problém, mám se cítit poctěn nebo si hrát na uraženého? Ani tak, ani tak. Jediné co musím udělat a tímto tak právě činím, je poděkovat všem za jejich přístup k celé věci a za spolupráci. A to byla teprve sobota dopoledne! Odpoledne přijeli kluci z maringotky, auto plné prkýnek a nářadí a na výsledek jejich díla se můžete podívat v naší fotogalerii, v odkazu Takový obyčejný, zasněžený víkend.
Takže ještě jednou díky a za to ráno se omlouvám.
hospodář