Srpen ve znamení žní
Měsíc srpen proběhl ve znamení žní. K zemi šly nejdříve řepky, jako poslední se sklízel oves, většina polí je již podmítnutá a připravená k setí. Místy zůstala strniště po řepkách, začíná další sklizeň vojtěšky. Zvěř, která přišla o svůj dočasný kryt a klid, se stáhla hlavně do porostu kukuřice a slunečnice. Právě v této době nastal kritický čas pro zajíce, během velmi krátkého času přišel o značnou část svého potravního sortimentu. Nyní bude hodně záležet na počasí, nejhorší variantou by bylo mokro a sychravo, uvidíme. Skončila srnčí říje, na rozdíl od minulých let probíhala poměrně skrytě, přičinou bylo patrně počasí. Srny chodí opět se svými letošními srnčaty, srnci jsou zalezlí a někde v krytu odpočívají po odvedené práci. Největšími turisty se nyní stala černá zvěř, po sklizni řepky se jí část stáhla do lesních celků, část do porostů kukuřice a slunečnice. Pohybuje se zásadně v noci a její pohyb lze poměrně dobře zjistit podle bekání srnčí zvěře, jímž tato zvěř raguje na přítomnost divočáků ve svém okolí. Stačí se večer zastavit na polní cestě ze Statenic na Hajnici a chvilku poslouchat. Velký pozor na své čtyřnohé psí miláčky, minulý týden dostal pěkně nařezáno jeden psí frajer v Noutonicích a pár dní na to v lese nad Libochovičkami! I když je to v rozporu s chytrými knihami, má plno bachyní ještě touto dobou malá selata a dovedou se o jejich bezpečí řádně postarat! Na otevřených plochách se objevují bažanti s letošním přírůstkem, dokonce jsou vidět i malé koroptve. Holubi hřivnáči se pomalu začínají houfovat a na vodičích vysokého napětí jsou jich vidět stovky. A aby to nebyla zase taková selanka, došlo i na moje obavy, Open Air Festival na Okoři, pořádaný 17. srpna, si vybral opět svoji daň a to v podobě dvou kusů srnčí zvěře. Jedno srnče se umlátilo v plotech chat pod Okoří, další kus vběhl pod auto na silnici z Okoře do Libochoviček. Hrozně miluji telefonáty ve smyslu: Hele, máte tam padlý kus srnčího, něco s tím udělejte! Ale tak to v životě bohužel chodí, jedni se baví, ti druzí uklízí. Čas utíká a tak je již nutno myslet na zimu, sehnat nějaké to krmení, zakrmit v bažantích zásypech, opět doplnit napajedla, nudit se určitě nebudeme. Vzhledem k průběhu žní, nebyl měsíc srpen z loveckého hlediska nic extra, přesto se podařilo slovit v revíru jednoho srnce a tři kusy černé. Nejsem žádný baron Prášil ale na ty tři kusy černé stačily pouze dvě rány, na mou duši! Mimochodem od počátku letošního roku je v naší honitbě sloveno 15 divočáků a to máme to hlavní ještě před sebou! Černá zvěř se pomalu ale jistě stává nedílnou součástí zdejší přírody, budeme si muset na tuto skutečnost zvyknout a s přítomností černé zvěře docela vážně do budoucnosti i nadále počítat. A tak to by byl srpen, uvidíme co náš čeká v září!
hospodář