Proč právě červen nazýváme měsícem myslivosti?
30. 6. 2014
Označení června jakožto měsíce myslivosti patří mezi nejmladší tradici naší české myslivosti. Zatímco většina mysliveckých tradic přechází z generace na generaci již po staletí, červen byl měsícem myslivosti a ochrany přírody označen teprve v roce 1959. Hlavním smyslem této myšlenky byla propagace myslivosti a práce myslivců. Vzhledem k době, kdy tato myšlenka spatřila světlo světa, objevily se po sametové revoluci názory, zda tuto tradici dodržovat či nikoliv. Ať si každý čtenář udělá vlastní názor…
Osobně se domnívám, že není nic špatného na tom, že je jeden z měsíců v roce označen právě měsícem myslivosti, ať už tento nápad napadl kohokoliv a kdykoliv. Vždyť právě v tomto měsíci se v přírodě a v našich honitbách vykytuje mnoho mláďat, a to nejen myslivecky obhospodařovaných druhů, ale také ostatních volně žijících živočichů. Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, selata, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců. Organizuje se samozřejmě také řada mysliveckých akcí, zkoušek loveckých psů, střeleckých akcí, odborných seminářů či soutěží a besídek pro mladé myslivce a přátele přírody.
Na druhou stanu je neoddiskutovatelné, že myslivecká činnost je rozprostřena do všech měsíců v roce a jakožto zaměstnanec Českomoravské myslivecké jednoty, myslivecký hospodář, aktivní lovec i ochránce přírody vím, kolik času jí obětuji. Ostatně i moji nejbližší o tom ví své…
Myslivost představuje koncepční a odbornou činnost prováděnou v přírodě a ve vztahu k volně žijícím živočichům. Rovněž se jedná o spolkovou činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.
O jejím významu ve společnosti a v naší kulturní krajině není pochyb.
Bohužel její současné postavení především v očích laické veřejnosti není příliš prestižní. Extremní názory o nepotřebnosti myslivosti a myslivců vyplývají z neznalosti a také za zaujatosti vůči konkrétním osobám nebo činům.
Zkusme si na chvíli představit, co by se asi stalo, kdybychom zrušili myslivecké hospodaření se zvěří, přestali o ni pečovat, přikrmovat ji a lovit ji. Drobná zvěř by byla pod obrovským tlakem predátorů, jejichž abundance je i za současné regulace vysoká. Vlivem přemnožení krkavcovitých ptáků bychom v zimě na krmítcích pro zpěvné ptactvo neměli koho přikrmovat. Jistě by také došlo k přemnožení většiny druhů spárkaté zvěře.
V této souvislosti zmíním, že Ministerstvo zemědělství opět vydalo metodický pokyn k regulaci početních stavů spárkaté zvěře na území ČR, a to s platností do 31. 3. 2013. Ministerstvo zemědělství dává prostřednictvím vydaných opatření možnost státní správě myslivosti na úrovni obcí s rozšířenou působností využít uvedené prostředky (i výjimky ze zákona o myslivosti) k regulaci početnosti vybraných druhů spárkaté zvěře. Osobně se domnívám, že nebude nutné lovit srnčí zvěř na společných lovech nebo lovit daňčí zvěř pomocí zdroje umělého osvětlení.
Nezbytné však bude využít všech možných zákonných možností k lovu a redukci početnosti prasete divokého. Populační dynamika černé zvěře je naprosto výjimečná. Kromě drobných hlodavců nemá žádný z našich savců takovýto reprodukční potenciál jako černá zvěř. Významné faktory úspěšnosti druhu jako je absence přirozených nepřátel, odolnost vůči klimatickým faktorům, noční způsob života či všežravost navíc podporuje obrovská úživnost naší kulturní krajiny, v níž černá zvěř žije.
Problematiku černé zvěře nebude možné brát v budoucnu na lehkou váhu. Osobně ji vidím jako jeden z největších problémů české myslivosti. Obrovské škody působené divočáky, riziko hrozby trichinelózy či klasického moru prasat, rozšiřování černé zvěře na území, kde se dříve nevyskytovala, osídlování příměstských oblastí či městských parků a bezprostřední interakce s člověkem již nabývá rozměru celospolečenské problematiky.
I přes výše uvedené skutečnosti jsem stále přesvědčen, že je v silách myslivců regulovat stavy prasete divokého. Roční přírůstek černé zvěře již pravděpodobně není možné odlovit, proto bude nutné snížit velikost přírůstku. Nikoliv antikoncepcí bachyní, ale změnou myšlení nás myslivců k lovu černé zvěře ….
ZDROJ: www.myslivost.cz
poznámka:
Poslední věta se týká i našeho spolku, ze 17 kulovnic v našem držení je jich permanentně 12 ve skříni! Hospodář