Políčko, pole potem zkropené.
Dva roky prázdnin, pardon, dva roky práce! 
Práce o sobotách a nedělích, vyjimkou nebyly ani dny všední, stačilo když zazvonil telefon. V 21. století jsme doslova vyklučíli políčko pro zvěř, někdy pomocí těžké techniky, většinou však holýma rukama. Vykácet, odvozit dřevo, spálit větve, vytrhat pařezy, srovnat terén, zorat, vysbírat kámen, převláčet, znovu na kámen, převláčet a v květnu letošního roku máme zaseto. Výsledkem je políčko o rozloze 0,75 ha a to přímo v srdci honitby, v místě přímo ideálním pro zvěř, políčko ve Svrkyňských roklích. Nedílnou součástí této akce bylo i vybudování krmného zařízení a napajedla v těsné blízkosti políčka, vybudování umělé nory, vyvěšení ptačích budek a také výstavba kazatelny. Protože by stejně nikdo nevěřil kolik zde bylo odpracováno hodin tak si to nechám raději pro sebe. Za to vše patří také poděkovat, poděkovat všem, kteří přispěli svým dílem a hlavně ochotou podílet se na této otročině.Takže, ještě jednou díky ale na závěr musím jmenovat dvě osoby, osoby bez nich by bylo vše pouze iluzí a zbožným přáním. Jednou z nich je Čenda, který si to vše vymyslel a dokázal nás ostatní se svou umíněností (
tu podědil po mámě) přesvědčit, že vše je to v našich silách, tou druhou, nikoli však v pořadí, je Olda Poláček, který zajistil veškerou techniku použitou při této akci a hlavně zajistil to hlavní a to vlastní pozemek. Tak na závěr Halali !
hospodář