Poděkování svatému Hubertovi
První letošní hon ve Svrkyni.
Protože se pravidelně modlím a denně dobrým slovem vzpomenu patrona našeho, sv.Huberta, konalo se neočekávané. Po celotýdenní mizérii, co se počasí týče, přišla sobota 16.11. a s ní i okénko pěkného počasí. Ač je to k nevíře, tak první hon proběhl za slunečného svitu a modré oblohy, jedním slovem pohádka! V posledních letech se hony stávají již pravidelně spíše společenskou procházkou s flintou na rameni než nějakým mysliveckým vyžitím. Kde jsou ty doby, kdy se ve Svrkyni, na prvním honu, rok co rok lovilo 400-600 bažantů! Bohužel i pamětníků těchto dob nějak v našich řadách ubylo a tak musíme být vděčni i za to málo co nám dnešek nabízí. Drobné zvěři odzvonila hrana a nějaké zlepšení danného stavu je čirá utopie. Desítky zastavěných hektarů té nejlepší zemědělské půdy, preferování určitých zemědělských plodin na úkor jiných, markantní úbytek divoce zarostlých ploch, více méně celodenní provoz na komunikacích, celoroční ruch v honitbách. Když k tomu ještě připočteme klimatické podmínky se všemi možnými extrémy, od sucha po povodně, tak se ani nelze divit. A dalším hřebíčkem do rakve drobné zvěře je zvěř černá. V současné době jsou její stavy již neúnosné a je čirým diletanstvím a projevem absolutní neznalosti věci svalovat za to vinu jenom na myslivce! Černá je velice vitální a přizpůsobivou zvěří, která v maximální možné míře využila nabídnutou šanci a s nadsázkou možno připustit, že v současnosti je černá zvěř pomstou přírody za to jak se k ní chováme a jak s ní zacházíme!
Tak rychle zpět k našemu letošnímu, prvnímu honu. Celkem se sešlo 34 ůčastníků, své zástupce zde měl snad každý kraj země České a sestava to byla v skutku parádní! Vše se odehrálo v pohodě bez nejmenších zádrhelů a jedním slovem jsme si to užili.
Tento hon byl také názornou ukázkou toho, jak je v této době důležitý dobrý lovecký pes, bez ohledu na to, jakého loveckého plemene je to představitel. Jejich zásluhou byl dohledám každý kus postřelené zvěře! Celkem bylo na tomto honu sloveno tolik bažantů aby i nadále platilo, že ze Svrkyně se bez zvěře domů nejezdí. Po výřadu a rozdělení ulovené zvěře se konalo společné posezení s občerstvením, mysliveckým soudem a neodmyslitelnou tombolou. U mysliveckého soudu došlo na všechny přestupky proti mysliveckým zvykům a tradicím a to bez ohledu na skutečnost o koho se jednalo, rychle a jednoduše, nějakou tu korunu zaplatili na konec všichni. Vysouzená částka bude beze zbytku investována do nákupu krmení pro zvěř.
Poděkování za tento hon a hlavně za jeho průběh, si zaslouží v první řadě již zmíněný sv.Hubert, jehož jméno budiž pochváleno a velebeno, a také všichni ostatní účastníci bez ohledu na to zda byli místní nebo přespolní.
Děkuji a snad se opět setkáme ve Svrkyni.
Myslivosti zdar!
hospodář