Oslava 90. výročí založení ČMMJ
Řízením osudu nebo snad čirou náhodou si mne našla pozvánka na tuto oslavu 90. výročí založení ČMMJ.
Za své bezmála čtyřicetileté členství v ČMMJ jsem vyslechl bezpočet projevů k založení ČMMJ, projevů na různých úrovních, od těch okresních, krajských až po ty celostátní. Nejednalo se vždy o literární díla, spíše byly tyto referáty zaměřené nebo přizpůsobené celkové politické situci nebo k postavení samotného přednášejícího. Se samotnou ČMMJ nebo s myslivostí neměly často mnoho společného. Oslava konaná dne 26.4.2013 byla však jiná, reprezentativní a hlavně na vysoké úrovni. Skutečná a důstojná oslava Myslivosti, díky Bohu za to!
Samotná večeře byla pojatá formou vhodně zvoleného kateringu v kombinaci s nádherným prostředím Španělského sálu, doprovázená projevy předsedy Senátu ČR, předsedy ČMMJ a zahraničních hostů. To, co však udělalo tuto oslavu skutečnou oslavou a hlubokým zážitkem, byla troubená Svatohubertská mše v katedrále sv. Víta a sv. Vojtěcha, celebrovaná Dominikem kardinálem Dukou, arcibiskupem pražským a primasem českým. Nutno předeslat, že právě dne 26.4.2013 oslavovala jeho Eminence kulaté životní výročí, dovršení 70.let svého věku. Mohl jít klidně na pivo na Vikárku a slavit, místo toho však upřednostníl pozvání na oslavu ČMMJ. Již samotné zahájení mše byl zážitek, nástup stočleného sboru trubačů a zpěváku za účasti psovodů a sokolníků v plné parádě, průvod členů Řádu sv. Huberta a příchod samotného kardinála Duky v doprovodu kněžského sboru. To vše v zaplněné katedrále, slavnostně vyzdobené. Všichni v gala, vyjevení turisté z celého světa se ztráceli v záplavě všemožných odstínů zeleně. Šum, způsobený tímto nástupem, rázně utnuly zvuky lesních rohů, pod vysokou klenbou katedrály se začaly vznášet obláčky kadidla. Po nezbytných, a pro mne jako bezvěrce nepochopitelných a neznámých obřadních rituálech, se vlastního kázání ujal kardinál Dominik Duka. Ve své řeči vzpomenul sv. Huberta a symbol svatohubertského kříže, vztah myslivců k přírodě a význam myslivosti přirovnal k pevné zelené niti vinoucí se celou historií země České, nezapomněl též na hraběte Sporcka, zakladatele svatohubertského řádu a v závěru svého kázání požehnal zvěři vyložené na slavnostně vyzdobeném oltáři, požehnal myslivosti, myslivcům i všem přítomným. Nevím jak ostatní, ale mne jeho kázání opravdu překvapilo a to v dobrém slova smyslu. Právě od někoho jako je on jsem něco podobného nečekal, od někoho, pro koho je každý živý tvor dítkem Toho Nejvyššího to bylo opravdu překvapující.
A tak jsme svědky ohromného paradoxu, kdy nejvyšší představitel duchovní moci v této zemi, na jednom z nejsvětějších a nejposvátnějších míst země České, v chrámu sv.Víta a sv.Vojtěcha, v místě uložení korunovačních klenotů, v místě odpočinku českých knížat a králů, pod oblouky katedrály nesených pouze odvahou a genialitou Petra Parléře, velebí myslivost a její historický význam a žehná myslivcům. Na druhé straně představitel moci světské, premiér naší vlády, chce v květnu předložit parlamentu novelu zákona o Myslivosti, zákona, který v případě jeho schválení, vymaže slova myslivost a myslivec z našeho slovníku a v průběhu doby i z všeobecného podvědomí! A to vše pouhý rok po té, co byla Myslivost zapsána na seznam kulturního bohatství a dědictví tohoto národa! Stanou se z nás pouzí lovci, naši psi se naučí aportovat soudní rozhodnutí a exekuční výměry, naše plánování a výkaznictví se změní v nátlačku o peníze nebo naháňku za peníze. Představa je to hrozná ale bohužel i velmi reálná!
Chci pevně věřit, že ve všech směrech zdařilá, oslava 90. výročí založení ČMMJ nebude oslavou poslední a nestane se labutí písní České Myslivosti! A tak asi nezbývá nic jiného než se obrátit s prosbou tam nahoru, sv. Huberte, sv. Ludmilo a Vy, všichni Patroni země České orodujte za nás.
Další dilema je jak ukončit tento příspěvek?
Pozdravem Myslivosti zdar nebo Ámen?
Vyberte si!
hospodář
poznámka:
Průběh celé mše přenášela v přímém přenosu TV NOE, pořad bude určitě opakovat.
Ve fotoalbu jsou pro dokreslení atmosféry nějaké fotografie pořízené mobilním telefonem, jediný kdo neměl fotoaparát jsem byl bohužel já!