V průběhu celého loňského roku bylo vidět jak se vytrácí z naší honitby (v ostatních honitbách je to plus mínus stejné) srnčí zvěř. Zvýšený úhyn a to jak díky provozu na komunikacích, díky pytlačícím psům, díky měnícímu se a stresujícímu prostředí, díky dotační zemědělské politice stanovující plošně termíny sklizní pícnin, to vše je důvodem snižujícího se stavu této krásné zvěře. Když k této škále negativ připočteme ještě dvě uplynulá jara, která z hlediska přirozené reprodukce zvěře drobné a srnčí byla jenom další pohromou, tak se není zase tak moc čemu divit. Celá situace oscilovala či osciluje po tenké hranici mezi krizí a katastrofou. Jako záblesk světla na konci tunelu se jeví sčítání srnčí zvěře dne 10.3. letošního roku. Výsledek tohoto sčítání mi dal naději a hlavně další chuť do toho s celou situací se poprat a nic předem nevzdávat. Je úžasnou podporou vědět, že v tom nejedu sám, že je nás víc co jsme ochotni udělat pro srnčí vše co je v našich silách a možnostech.
Tento fakt nic nemění na vážnosti současné skutečnosti. Díky své přirozené schopnosti zvěře reagovat a přizpůsobovat se dané situaci si musíme připustit, že se nám před očima stává srnčí zvěř zvěří noční a že danému stavu věcí přizpůsobila i své životní návyky a přirozenosti. Srnčí zvěř je od přírody velice mlsná a dobrou a kvalitní potravu hledá po většinu každého dne a hlavně když najde to co hledá, tak si to dobře pamatuje. Atraktivní potravou a různorodým sortimentem plodin na mysliveckých políčkách, která jsou shodou náhod mimo frekventované komunikace, můžeme zabránit nebo lépe řečeno omezit případné ztráty pod koly automobilů. To samé platí i ohledně napajedel, vzpomeňte na uplynulá horká a suchá léta, k pomoci stačí pravidelný dostatek vody. Ale to vše by bylo málo, s Oldou Poláčkem a ostatními zemědělci musíme v předstihu dohodnout a následně zajistit vyhánění zvěře z ploch ohrožených sklizní pícnin, musíme i když nás to bude pravděpodobně stát nějaký ten den dovolené. Velkou výhodou v náš prospěch je skutečnost, že srnčí přezimovalo dobře a v dobré tělesné kondici, za zimní přikrmování se rozhodně nemusíme stydět.
Zajistit dostatek klidu tak potřebného pro zdárný vývin srnčí zvěře je v rámci našich možností nedosažitelné, důsledným odlovem černé zvěře však můžeme alespoň trochu pomoci. Možná by pomohly i tabulky se žádostí o zajištění klidu, dle zákona je to i v pravomoci místní samosprávy. Srnčí zvěř má během dne 8-10 pastevních period po kterých následují periody přežvýkávání a trávení. Teoreticky je tedy možné, že i s plným trávníkem může zvěř hladovět když přijatou potravu nemá možnost v klidu strávit.
Plán odlovu srnčí zvěře je proti uplynulému roku nižší o 30%, to vše ovšem za předpokladu, že nedojde k nějakým nepříjemnostem, plán je jenom plán a ne nějaké dogma, rozhodne skutečnost. V průběhu lovu budeme důsledně dodržovat závazná pravidla průběrného odstřelu a navíc budeme přihlížet i k četnosti srnčí populace v jednotlivých okrscích honitby. Odlovu holé zvěře budeme věnovat značnou pozornost, přimlouvám se za zavedení institutu pověřeného lovce.
S titulu střeleckého referenta by mohl Čenda (nevím zatím jak) prověřit naše kulovnice, o některých mám velmi vážné pochybnosti. Nemůžeme si dovolit přepych nedohledat to na co jsme vystřelili.
Tak co, pomůžeme? Musíme!
Lovu zdar!
Petr Kadlec
Hospodář MS.