Jak dopadlo druhé kolo regionální naháňky na černou zvěř ?
S nástupem Nového roku se rozhostilo absolutní ticho kolem regionální naháňky na černou zvěř v oblasti Mníšku pod Brdy. Nikde ani zprávička, nic se nelze dozvědět ani na oficiálních stránkách města Mníšku. A co je ještě podivnější, mlčí i naše objektivní média. Konalo se vůbec druhé kolo této akce? Po zveřejnění výsledku prvního kola, na kterém se naše média poněkud nedohodla, co titul to jiný výsledek, následovalo poděkování města Mníšku a místního mikroregionu obcí myslivcům za účast a dosažený výsledek. Akce byla hodnocena jako úspěšná ( jak také jinak, když ji hodnotil sám pořadatel) a podobný výsledek lze se vší pravděpodobností očekávat i v druhém kole. Toto poděkování bylo asi tak jediné, kterého se myslivci dočkali, zcela jiného ražení byly desítky a desítky e-mailů a telefonátů, které zaplavily většinu institucí a orgánů spojovaných s touto akcí. Stěžovali si babičky, že jim myslivci střílí prasátka, které každý večer krmí, stěžovali si spolky i jednotliví ochránci zvířat za naprosto barbarský přístup k celé záležitosti, stěžovali si cykllistické a turistické oddíly na omezování své činnosti, došlo i na tvory Boží, i takové divoké prase má svoji Duši. Sečteno a podtrženo, největším zlem a hrozbou jsou myslivci! Jako zajímavost lze hodnotit skutečnost, že ani jeden s těchto názoru se neshodoval s názory údajných organizátorů a petentů petice jež stála na začátku celé této akce. Ona vlastně ani ta samotná petice nebyla nikde veřejnosti zpřístupněna nebo uveřejněna.
A jak tedy dopadlo druhé kolo? Podle ověřených informací bylo na okrese Praha-západ, v honitbách ležících v dotčené oblasti sloveno 17 ks černé zvěře. Kolik bylo uloveno v honitbách spadajících pod okres Příbram není zatím známo. Snad se časem dozvíme více, uvidíme. Černá zvěř není jen problémem v Čechách, stejně ja na tom i Slovensko. Co vy na to pane zoologu z Jihočeské univerzity, na Slovensku mají problém ne jenom s černou zvěří ale i s medvědy !!! Že by i zde za tento stav mohla absence velkých šelem?
V Žilině si nevědí rady s přemnoženými divočáky
Podhorské obce na Slovensku čelí problémům s toulajícími se medvědy, v Žilině na severu země si zase nevědí rady s přemnoženými divočáky. Stáda divokých prasat se často pohybují u obytných domů na sídlišti na okraji města, v němž žije přes 84 000 lidí. Páchají škody na zahradách a ohrožují prý bezpečnost obyvatel.
"Situace je kritická. Problém s divočáky se neřešil několik let," řekl ČTK mluvčí žilinského magistrátu Pavol Čorba. Upozornil, že zvířata si našla cestu k lidským příbytkům poté, co je místní občané lákali na potravu. "Obyvatelé udělali chybu, že je přikrmovali," uvedl. Divočáci si na to prý zvykli, začali k lidských obydlím vodit také mláďata, s nimiž se pohybují i v okolí popelnic. Zatímco původně byli divočáci ve městě pokládáni spíše za místní atrakci, nyní jsou spíš na obtíž.
Město v minulosti uspořádalo s mysliveckým sdružením hony na divočáky. Ani po odstřelu více než 140 kusů se situace v okrajových částech Žiliny nezlepšila. Nepomohly ani pachové odpuzovače, výstavba plotu, účinkem se minulo rovněž vysekání keřových porostů, ve kterých se divočáci ukrývají. "Zvířata si našla jinou cestu do města," posteskl si Čorba.
Samospráva prý nemá další možnosti, aby dokázala účinně proti divočákům zakročit. "Pokud nedojde k útoku na člověka, příslušník městské policie není oprávněn použít zbraň," uvedl mluvčí. Střílet na divočáky nesmějí ani majitelé pozemků, na nichž se divoká prasata pohybují.
Odstřel mohou obvykle provádět pouze myslivci, kteří tak činí na základě stanovených kvót. Pro hon v obydlených lokalitách navíc platí přísnější podmínky. Úřady například musejí zajistit, aby se ve vymezených lokalitách nepohybovali lidé.
K střetům lidí s divočáky v městě naštěstí nedošlo. "Hlášení o napadení člověka jsme prozatím nedostali," poznamenal Čorba. Odborníci upozornili, že nebezpečí útoku hrozí zejména od bachyně, která má mláďata. Po zahradách, ale i v ulicích Žiliny se divoká prasata nepohybují pouze v noci. Podle místních obyvatel není žádnou raritou vidět divoká prasata na sídlišti i ve dne.
Na závěr bych se ještě rád vyjádřil k názoru paní M.K. z Mníšku: Milá paní M.K., souhlasím s Vámi, že myslivci jsou lumpové, jenom bych Vás rád ještě upozornil, že ve Vašem výčtu toho, co všechno myslivci vystříleli, jste zapoměla na čolky a chrousty. S pozdravem
hospodář